Přeskočit na hlavní obsah

Giro Mt Bukovka 2013

       V předminulém článku jsem psal, že tento víkend má být co do srážek nejsušší a nejteplejší víkend v dubnu. Pak se má zase ochladit a tak nějak do konce dubna, že má být pod devět stupňů. Nebyla by to předpověď počasí, aby se neodvolalo co se slíbilo a slíbilo, co se odvolalo (ještě v zimě, na konci února, že prý poslední záchvěv jara…). Všechno je jinak, v úterý má být snad i 20°C, tak uvidíme, bylo by to samozřejmě jedině dobře. Dnes navečer okolo šesté hodiny bylo už patnáct stupňů podle tacháče, což je snad opravdu už příslib pořádného jara, jak má být. Každopádně v sobotu to na nejsušší víkend zrovna dvakrát nevypadalo, ani náhodou.
Foto v rámci prokrastinace. Červená značka a nikde ani živáčka.
Proč asi, že by moc do kopce?
Stejně jsem byl unaven z jarní klasiky Roudnice nad Labem - Ústí nad Labem, tak jsem si naordinoval odpočinek. 
V neděli ráno ještě okolo deváte hodiny ranní bylo pod devět stupňů, mlha a sychravo. Letmý pohled na radar.bourky.cz a podobné stránky a otázka dne zněla nikoli, jestli vyjet, ale kdy vyjet. Po hodně dvanácté měly mraky odcestovat pryč a začít se oteplovat. Prolog byl nakonec 41 km a ukázal mi několik věcí. Bacha na SPD, asi bude lepší ze začátku jezdit menší dávky, okolo třiceti km bude asi ideální a do kopce mi to moc netáhne. Tak jsem si naplánoval kolbu na TV vysílač Buková hora. Tam 21 km, takže zpět dalších 21 km. Sakra, tady nějak nesedí počty. Vyjedu a uvidím, tentokráte to bude beze stresu. Technika je vyzkoušená, eSPéDé též a bude dost času, nebudu muset chvátat, když vyjedu po obědě. Je mi jedno jestli se vrátím v pět nebo v osm večer. Trasu si můžu dočista přizpůsobit podle toho, jak se budu cítit. Já si své limity také osahal a jezdit do kopce není dobré. Takže si to shrňme - trasa by měla být do třiceti km a ne do kopce. A Giro Mt Bukovka je 42 km a minimální nadmořská výška 125 m, maximální 640 m, to všechno na pár kilometrech. Nu což.
Mrška se mnou hrála na schovávanou.
     Vyjel jsem, nohy tuze bolely. Čekal jsem, co to se mnou udělá. Podle očekávání jsem se dostal do provozní teploty, tak hurá na Bukovku. Cestu jsem si našel předem na mapě, smartfoun nachystaný. Parádní věc, ta Elberadweg. Až na výjimky se dá jet mimo silnici podél vody. Seznamácké mapi cézet ukazovaly, že se má jet za Těchlovicemi doprava, ale to je obklika. Já to očůrám a přímo v Těchlovicích se dám rovnou směrem nahoru k Bukovce, podél Těchlovického potoka. To nejde minout. Tak jo, u posledního baráku v Těchlovicích se ptám, jestli jedu správně. Fajn, jedu správně. Typická vesnická asfaltka přešla na lesní cestu, listí a kamení, docela velké kamení. Brutální kopec. Opět prokrastinace a foto. Marné pokusy zdolat kopec kolmo. Došlo na nejhorší. Potupně Miloslava Polemrda I tlačím do kopce. Určitě jdu správně, držím se červené turistické značky, a kam by asi tak tady vedla turistická značka? Je to jedno, čas mám, objevovat mě baví. Opět, díky bohu za turistické tretry, dá se s nimi v pohodě chodit. Tvrá to, prokrastinuji i při tlačení. V lese po sněhu ani památky, má podzimní barvy. Nakonec dojdu na nějakou silnici. Ta by měla vést k Bukovce, chvilka zamyšlení, rozhoduji dát se vpravo. Doleva by to mělo být na Rytířov, přes který se jede zpět na Labskou cyklostezku. Otvírá se mi nádherný pohled dolu na Labe a na kopce Českého středohoří. Bukovka nikde ani na dohled. Co teď? Jdu správně? Jestli je vlevo nebo vpravo a není kvůli kopcům vidět, tak co teď? Sil už tolik není, a že bych jezdil po vršcích kopců sem, tam, do kopce, z kopce, jestli jí uvidím, z toho nadšením dva metry do výšky rozhodně neskáču. Nic, pěkný výhled, zkusím držet směr. Když v tom, jak se otočím - bum, přímo před nosem, až jsem málem upadl vzad, jak jsem se lekl! Bukovka se majestáně tyčí přímo za mnou. Pokračuji tedy dál, jde to ztuha, ale jsem kousek. Cesta se opět rozděluje, je mi jasné, že asfaltka se stáčí k Bukovce, ale já si vybírám opět červenou turistickou značku, opět zkratka, slovy klasika „delší, vo to horší cesta“. Na cestě leží sníh, poslední záchvěv zimy. 
Překonám i to a jsem na vrcholu. Zpět jsem to chtěl vzít přes Zubrnice, je to více méně z kopce a původně jsem nechtěl jet stejnou cestou. Ale na to sere bílej tesák. Tomu sjezdíku v lese prostě nejde odolat a navíc potřebuju zajet tu škrtající přední brzdu. A když ještě bylo na podvrcholovém ukazateli, že Těchlovice jsou 5,5 km, nebylo co řešit. Sjezd to byl náramný, paráda. Šutry lítaly do rámu jako blázen.

Cestou zpátky docházelo palivo a tak jsem se stavil v obžerstovavčce v Tivoli, dal si zaslouženou sváču a hurá
Sníh - neklamné znamení, že vrchol je blízko.
Kolo drží ve sněhu, jako propiska zabodnutá ve vlasech černocha.
domu. Tentokrát se Giro Mt Bukovka obešlo bez pádu, vidlice zatím funguje a snad to tak zůstane. V pondělí plánuji volno, v úterý má pršet, takže další kolba bude následovat asi ve středu, přeběžně Bohušovice nad Ohří - Ústí nad Labem, schválně po druhé straně Labe, než jsou Litoměřice, abych se vyhnul tomu pekelnému 12% stoupání, i když co bych dneska za něj dal.

     Chtěl jsem jezdit normálně na horském kole, takže by ze mě byl za normálních okolností XC rider (to také tenkrát nebylo). Nicméně, mojí akrobacií s eSPéDéčkama a tím, že tlačím do kopce a pak si užívám sjezdu, stejně jako free rideři, jsem se pro tento víkend pasoval též do role free ridera. Ale snad pro příště zůstane u XCéčka.

Celá fotogalerie:

Komentáře

  1. Jo bukovka, tam jsme jezdili s telekomem pracovne nastavovat v noci zarizeni, byla to pro me tenkrat velka romantika :) Uplne jsem v duchu sledoval tvoji cestu.
    Ps:to vis, zacal jsi jezdtit kolem usti a pokud nepojedes zrovna kolem reky, tak vsude sjou kopce podobne bukovce ;) envy!
    Pps:co ten salat chlape, vsechno smazeny a vali se to v nejakem dipu - a plave v pivu?!?! :):)

    kolbe zdar Hory

    OdpovědětVymazat
  2. V Rytířově bydlí Patrik, měl jsi zkusit jestli je doma :-)Jinak dobrej výkon na to že jsi chtěl jet původně bez kopců :-)Jednou jsem tuhle trasu + okolí Verneřic, jezdil na kole s Patrikem a zpátky jsem jel z Mírového náměstí na Severku trolejbusem i z kolem.Lidi na mě koukali jak na blázna, ale to mi bylo jedno - myslel jsem že mi upadnou nohy a prdel.Takže smekám.
    Peti.

    OdpovědětVymazat
  3. Cau hosi, prvni komentare na blogu, vyhrali jste flasku vina :). Hory - sice spaluju speky, ale s rozumem, proso nikdy jist nebudu :). Tuky jsou a maso jsou taky dulezity, proste pestra strava. Peti - to chce drandit pravidelne... mas jeste to kolo? :D. To me taky dycky vytacelo po navratu jeste vyslapnout ten kopec domu. Ale co ted bydlim v Krasnaku, tak pohoda :).

    OdpovědětVymazat
  4. Řežu se smíchy :-D sport a legrace
    Terka

    OdpovědětVymazat
  5. jj taky me to bavi - docela :) Hory

    OdpovědětVymazat

Okomentovat