středa 31. prosince 2014

Kružba

     Podzimní plány jsem měl vskutku ambiciózní. Zrovna, když jsem o něčem takovém přemýšlel - jako další krok - tak se kolega z práce zmínil, že chodí na kruhové tréninky, za což mu patří vřelý dík. Je to hodinové cvičení v kuse vlastním tělem. Když jsem byl poprvé, tak jsem si po asi pěti minutách říkal, jaká to je zabíračka. To byla ale jenom rozcvička na zahřátí. Byl jsem ještě párkrát a chtěl jsem se pravidelně rozkroužit s tím, že se občas projedu na kole - podle počasí. Avšak Boha nejvíc rozesmějete tak, že mu řeknete, co máte v plánu. Přeskočil jsem fázi ohrocení (jakýkoliv lehčí zdravotní problém způsobený z ouhrotě) a rovnou dostal zánět ohrotnice (jakýkoliv větší zdravotní problém způsobený hroťbou). V mém případě to byl hexnšus (opravdu to existuje). Zkusil jsem se z toho pár dní vyležet, což trochu pomohlo a chodil kroužit dál, i když záda lehce pobolívala. Pohybem v žádném případě a naprosto určitě nic zkazit nemohu. To dá rozum. Návštěvu doktora jsem vynechal. Jednak kolega z práce měl taktéž problémy se zády a jednak jsem byl jednou v hospodě se známým. Že je doktor jsem věděl, no ukázalo se, že je to zádař. Potvrdil mi, že se má tři měsíce počkat, jestli záda nepřestanou bolet a pak by se to řešilo. Já spokojeně ušetřil třicet korun, pročež jsem si mohl dát o jedno pivko navíc. Jenže mě po čase záda chytla znova a já k doktorovi šel. Z ouhrotě jsem byl na týden subordinován pro hexnšus. Naštěstí se záda umoudřila a já dostal radu, že pokud záda bolí, tak v žádném případě necvičit!
     Takže jsem začal chodit kroužit víceméně pravidelně. Trenérovi nic neunikne, poradí, když někdo dělá špatně nějaký cvik, hned poradí, vysvětlí, je-li třeba, tak vymyslí jiný cvik, než právě dělají ostatní, což je často můj případ. Umí dobře vysvětlovat, třeba: “Nehrb se, nevystrkuj břicho. Zatni ho, jako kdyby ti chtěl dát někdo pěstí. Když tak ti dám pěstí já.“ Schválně jsem napsal trenér, ne kouč. Jednak si tak říká, jednak kouč je dneska kde, kdo na kde, co. Že prý jsou koučové a semináře s tím spojené jak chodit bos. Já tedy nejsem účastníkem takového semináře, takže nejsem žádný odborník. Ale čistě laicky a nikomu tento názor necpu, podle mě si stačí zout boty, a aby to mělo jó grády, tak si sundat i ponožky a vyrazit. Ale jak říkám, nejsem žádný odborník. Trenér lpí na pořádku, protože pořádek musí být, to je to hlavní. Jednou jsme přišli pozdě. „Padesát angličáků!“. „Ne!“, prořízlo tělocvičnu mého spolu-cvičence zoufalé zvolání. Od té doby chodím včas. Také lze dostat trest za blbé kecy, což se mi jednou, světe div se, málem povedlo. Víte, jak médii před časem proběhla zkazka, že dnešní mladí se neumí hýbat a že neumí udělat kotrmelec? Probral jsem to už nevím s kým v hospodě a jeho reakce mi ukázala dosud netušený úhel pohledu: „No a, tys to někdy k životu potřeboval?” Ano, nepotřeboval. Vážený čtenáři, ponechám ladnost mých kotrmelců (popředu a pozadu) stranou. Já oficiálně neumím udělat dřep, respektive to tak jednu kružbu vypadalo. Schválně, zkuste si udělat dřep, tak abyste se neklátili - špičky směřovali rovně, ne do strany a chodidlo aby se po celou dobu dotýkalo země. To jsme takhle už končili, takže se do tělocvičny se trousila další várka cvičenců a kouč mě péroval jak se dělá dřep. No ale na tvářích ostatních byly vidět shovívavé a chápavé úsměvy. Ale už dost o kružbě, nechci dělat tisíc angličáků. Jelikož to vypadá, že bude i sníh a bude se dát běžkovat, tak i z běžek jsou různé historky. Třeba jak jsem míjel skupinku běžkařů… ale o tom jindy.
    Mimochodem, boti strejdy Gůgla seznali, že jsem internetový profesionál a poslali mi email, že jsem firma. U mě je to asi jedno, žádné služby neodebírám, ale stejně se pokusím to změnit na nefirmu. Hodně sněhu a běžkám a kružbě zdar!