 |
Dekadentní píčovinka: zlatý ventilek |
Z různých důvodů jsem tento rok mnoho
nenakolbil. Za to jsem hodně nakupoval zejména oblečení, plány byly. A kdybych
náhodou i vyjel, abych dobře vypadal. Koneckonců, o to jde nejvíce. A
protože zejména na oblečení padly fondy, odložil jsem nákup nového sedla. Já ho
vlastně ani vyloženě nepotřeboval, jenom je už dost sedřené, špička chytala
žraloka. To může zapříčinit roztrhnutí kalhot. Vážně, znám jednoho, co se
mu to stalo. Ale prostě jsem nákup odložil, mé vysněné sedlo stojí dva a půl
tisíce, místo toho jsem si zakoupil za pár éček takzvaně dekadentní píčovinku, jinak též věc pro radost; věc pro vytuňákování vzhledu, která nemá na funkci
vliv; machrovnika; hračka; gadget [gedžet] atd. A sice čepičky na ventilky, podle fotek na internetu oranžové. V reálu zlaté. Ale to vůbec nevadí. Na kole
používám spokojeně pláště od Continentalu. Ty mají oranžové nápisy, barvy dobře
ladí. A navíc vím hned, kde je ventilek. Pláště používám ve verzi Protection,
tedy s protipropichem, tedy s ochranou proti bočnímu proříznutí a defektům. Je to skvělý
pocit mít solidní gumu, na kterou je spoleh. Už vůbec nepíchám.
 |
Významně říznutý plášť hned vedle nápisu Protection |
Za
to si sem tam říznu. To takhle na soustředění v Rakovníce všichni projeli
takový malý, bezvýznamný brod. Já v něm významně řízl plášť o nějaký
kámen, nebo ostrý bordel. Buď jak buď, na tohle byl protipropich krátký. Jak jsem
dával kolo před sezónou do servisu, všechno jsem z něj sundal a opětovně nenandal podsedlovou
brašničku. A v té brašničce je krabička a v té krabičce lepení… .
„Člověk může bejt blbej, ale musí si umět poradit“, říkával mi můj trenér, když
jsem vesloval. Proč zrovna mě, nevím. Ukázalo se, že jsem zadefektil pět set
metrů před hospodou, kde jsme plánovali přestávku. Já byl unavený, bylo hezky.
Členové A-team jsou nadšenci, takže než jsem se prospal, bylo spraveno. Tímto
děkuji.
Apalucha bývá první nebo druhý srpnový týden schválně kvůlivá počasí. V červenci prý
často bývá zima a prší. Kdysi to tak skutečně bývávalo, Apalucha už se jezdí
strašně dlouho. Poslední tři, čtyři roky se zase vrací to, že v červenci prší
a v srpnu bývá teplo a hezky. Mimochodem, školní prázdniny byly prý vymyšlené
za Marie Terezie (to dává smysl, když zavedla povinnou školní docházku) právě v
létě. Aby děti mohli pomáhat se sklizní, ne protože je hezké počasí. No náš srpnový
týden byl ten studený srpnový týden, kdy i dost často pršelo. Před tím bylo
hezky, a poté má být hezky až do září. Horská Kvilda hlásila rekordní mráz, jak
je jejich zvykem. Štěstí, že jednomu nepasovala
velikost nově zakoupených jedovatě svítivě oranžových, dlouhoprstých rukavic. S radostí
jsem je odkoupil, ale doteď vlastně nezaplatil.
 |
Snaha vyhnout se trailům |
Apalucha byla v Rychlebských horách (dále již jen Rychlebky). Modří
už vědí. Je to vyhlášený ráj bikerů - http://www.rychlebskestezky.cz. V Rychlebkách jsou traily, v Novém Městě pod Smrkem jsou singletracky. Singletrack v Novém Městě pod Smrkem má mezi pravověrci špatnou rezonanci, Rychlebky dobrou. Má to svoji historii, stačí pohledat na bike-forum.cz. Slovo singletrack je pod
ochrannou známkou, asi bych ho neměl používat bez uhrazení poplatku. Singletrack, i trail je prostě štěrková cesta v lese, pouze pro kola, jednosměrná. Má
to být zábava, v Rychlebkách je stezek několik, jsou pojmenované, dole pod
kopcem je základna Rychlebských stezek a tak dále. Naši dva celopéraři byli
nadšeni a tak to má být. Pravověrní bikeři, míněno se vším respektem,
nepejorativně a bez urážky, singltraily v Novém Městě pod Smrkem haní, traily v Rychlebkách velebí. Mě stačil první půl den. Nahoru vede singletrail
Dr. Wiesnera. Nezaujalo. Já a dva další se chtěli trailu vyhnout, leč jsme
bouldeřili s polemrdy po červené a to nikdy nedělejte. Sjeli jsme Superflow
trail, hmm, dobrý. Dvorní mechanik jednoho z nás strašil:
„Do Rychlebek, jo? To je super, já tam jedu
taky. Nechceš půjčit kolo?“
„Proč, dyť kolo přece mám“
„S timhle tam jedeš? To kolo zničíš a ani to
tam s tim jezdit neni možný, to je dělaný na celopéra, tam s hátéčkem
leda podél potoka“ a významně ukazoval na celopéra na prodejně.
Měl pravdu. Supeflow trail jakž takž, trail
podél Černého potoka, Vidnavský okruh a Trail lesů ČR byly fajn. Neberte mě
jako průměrný vzorek, myslím, že si ti, co za tím stojí, zaslouží velké uznání, většině bikerů se tam určitě tuze líbí. Ale pro mě to není. Přijde mi to jako takové tupé ježdění. Na horském kole si cením svobody pohybu, volnosti, to je k nezaplacení. Tady se jedná o úzkou jednosměrku, musíte furt pilotovat,
není čas se kochat, zdržujete rychlejší za sebou, pomalejší zdržují vás, není
kudy předjet. Já jsem zkrátka ryzí xcéčkař. Kde pak na mě s traily a
singletracky.
 |
Cyklistická vložka významně zjemnila posez |
Nicméně traily dokáží prověřit techniku. Šinu si to vesele po
Vidnavském trailu nebo po Trailu lesů ČR. Nevím přesně a je mi to jedno. Já
fakt radši širokou lesní cestu. 10 km od ubikace. Náhlé křupntutí, v sedle. A
sakra, lyžina. Jel jsem dál, kam to šlo. Doufal, že to nějak půjde. Avšak sedlo spadlo. Zvednu sedlo, kouknu na
kolo a lyžiny nikde. No výborně. Ještě budu hledat je. Lyžiny byly v celku
a na sedle. No fajn. Mrknu blíže na sedlo. Prasklé u špičky. Sakra! Zbytek jsem
dojel nejkratší cestou po áčku zpět, na základnu stezek. Jelikož jednu chvíli sedlo neustále padalo, zkusil jsem to bez něj. Co vám budu povídat. Nemám v příslušné části těla protikus, kterým bych se na sedlo našrouboval, nebylo to úplně ono. Na základně je obchod a v něm
tři různá sedla. Náhoda tomu chtěla, jedno mi bylo vyloženě doporučeno spoluxcéčkařem, shodou okolností má stejné. To má překrásný design a nádhernou černou barvu a je velmi pohodlné a stojí dva tisíce. Dokonce
má vetší výškový profil (takže časem praskne prozměnu lyžina). To má dvě
pozitiva. Jednak jsem musel snížit sedlovou trubku, to je dobrá věc kvůli
namáhání rámu. A typicky na polní nebo kamenité cestě více pruží
a já mohu v tomto mnou neoblíbeném teréně konečně normálně šlapat. Říká se, že minimálně řidítka by se
měla občas vyměnit, zejména po vetším nárazu. Já s nimi více třískl na minulých
dvou Apaluchách a před tím několikrát též. No jo ale, kupujte si dekadentní píčovinky a měňte si komponenty
jen tak z plezíru. Další kolby slibují intenzivní zážitky!
Vítr v zádech a kolbě zdar!
Komentáře
Okomentovat