Přeskočit na hlavní obsah

PTSD z manželské etudy - vyléčeno!

PTSD vyléčeno, žízeň se vrátila!
    Dnes z úplně jiného soudku. Viděl jsem první díl nových manželských etud. Ona jako čerstvě vdaná pani dostala otázku "Proč jste si ho vybrala?" Odpověď, respektive reakce byla "Spíš proč jsem s ním zůstala..." a teprve následovala odpověď. V zemi, kde je hlavním důvodem k rozvodu manželství, kdy v roce 2010 byla rozvodovost 50% a v roce 2018 již jen pouhopouhých 47% je tohle asi docela téma... proč s někým vlastně zůstat. Buď mám syndrom modrého auta (modří už vědí - když si koupíte modré auto, najednou všude vidíte modrá auta), nebo je to opravdu momentálně často diskutované téma na setkáních s přáteli. Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Je fakt, že položená otázka "Proč jste spolu zůstali?" není vyloženě takříkajíc empatická a je zhola netaktické ji nad ránem v mlžně-alkoholovém oparu pokládat. Může rozpoutat až třeskutou debatu. Ze statistik vyplývá, že manželství je u nás vlastně takové předrozvodové řízení.

     Když jsem v krámě vybíral flašku pro kamaráda na neformální setkání ku příležitosti dožití se životního jubilejna, tak jsem zažil také jednu parádní etudu. Zálibně a s nadšením jsem v příslušném oddělení lahví pro životní jubilea procházel sortiment, přičemž jsem hledal svůj oblíbený, nejenom na sobě vyzkoušený dvanáctiletý rum. Už držím flašku v ruce, v tom náhle zaslechnu:

Ona, rázným tónem: "Co to jako je?"
On, bezelstně a spiklenecky: "Pečení!", drže v ruce flašku tuzemského rumu.
Ona, ostře zamítavým tónem: "To, že se teď každej večer ožereš jako prase, tomu teď jako budeme řikat pečení, jo?"
On, zpražený všeříkajícím pohledem: Sklesle vrátil lahev zpět do regálu.
Já: ...skoro také vrátil láhev zpět do regálu.

    Měl jsem náběh na PTSD, ale naštěstí se ho na kamarádově neformálním setkání ku příležitosti dožití se životního jubilejna podařilo vyléčit. Žízeň se vrátila! Pokud si toto aktéři náhodou přečtou, nechť se mi ozvou. Zvu je na pár skleniček dobrého rumu za doprovodu písní Mit Pfefferminz bin ich dein Prinz, Johny W. od Mariuse Müller-Westernhagena a písní jim podobných. Třeba  dobrému pití pani / slečna přijde na chuť. I bez pečení! 

Kurňa, vybírejte obezřetně a zůstávejte dlouho!

A příště konečně zase zpátky na kolo.

-----
Když mi dáte na Facebooku like, aby vám nic neuniklo, budu rád.
https://www.facebook.com/polemrdista

Komentáře