To počasí, to počasí
To počasí, to počasí! V minulém článku jsem si takto povzdechl a tímto povzdechem tento článek zase začínám. Můj optimistický plán byl, že by se dalo pravidelně jezdit už někdy v březnu, ideálně nejpozději v průběhu dubna. Chyba lávky. Počasí není nic moc, ale co se dá dělat. Schválně jsem se kouknul kolik bylo stupňů vloni touhle dobou. V druhé půlce března teplota atakovala až 20°C, okolo 7.4. 2012 bylo necelých 15°C a koncem dubna teplota šplhala až přes 25°C [zdroj: zde a zde]. Takže je opravdu více zima teto rok. Asi nebude žádné jaro a skočíme rovnou do léta, uvidíme. Nemám rád, když je šedivo – když stromy a veškerá zeleň není zeleň, když není sníh, nebo je břečka, tak je ještě větší šeď. Počasí mi náladu nijak extra neovlivňuje, ale co mě tuhle zimu štvalo, že byla šedivá i obloha, moc nebylo sluníčko. Opět jsem zapátral a opravdu. Slunečního svitu bylo v lednu a únoru v roce 2013 nejméně za posledních 50 let [zdroj]. V kombinaci se sněhovými podmínkami, kdy sněhu zrovna moc nebylo a na běžkách to byl spíš šolich, než pohoda, jsem dával přednost rotopedu před běžkami. Celou zimu jsem čekal na pravé zimní azuro, které přišlo (i se sněhem) až na jaře, kdy se povedl jeden víkend, že byla modrá obloha a okolo -5° až -7°C, to byly ideální podmínky.
Co se rotopedu týče, tak jsem sice jezdil, ale nenajezdil jsem tolik, kolik bych býval najezdil, kdybych neměl sem tam chlapskou rýmičku a kdyby se rotoped lehce neporouchal, ale o tom jindy. Další kilo je dole a tak mám už pouhých 114 kg. Příští víkend by měl být nejsušší a nejteplejší z celého dubna, má být až 14°C, pak se má zase ochladit. Teplotní průměr v dubnu vychází pod 9°C, letos mají být teploty v dubnu pod tímto průměrem (tím pádem byl loňský duben nadprůměrný a to nás všechny namlsalo).
Tudíž v pátek by to šlo. Případně v sobotu. Úplně nejvíc nejpozději v neděli. Protože se předpověď, světe div se, může mýlit, tak se plán operativně změní, ale plánuji první výjezd. Ve hře byla trasa Praha – Ústí nad Labem, což je podle mapy vzdálenost z práce - domů 100 km rovně, nebo po Labské cyklostezce (hezky česky Elberadweg) 126 km. Ale je to jsem zavrhnul, nerad bych si to znechutil hned na začátku. Takže start jsem si určil z Kralup nad Vltavou. Zasejc - rovně je to 70 -80 km a po Labské cyklostezce 100 km, takže si extra nepomohu, ale takhle je to přijatelné. Akorát díky mému orientačnímu smyslu, či spíše nesmyslu hrozí, že skončím někde v Táboře.
Kolo je téměř připravené, zbývá navěsit přední blatníček, naposledy zkontrolovat nastavení posedu a vyřešit škrtání přední kotoučové brzdy (už je to tady, kurvítko se ozvalo. Zlaté véčka, já to říkal!). Dále jsem se na internetu dočetl, že vidlice, která je sice léty vyzkoušená, ale tento rok má poprvé systém CTD, tak může přestat fungovat. Nejdříve odejde právě system CéTéDé, pak pružení. A tachometru hrozí vypadnutí z držáku. Tachometr je od soudruhů z NDR BRD a vidlice od soudruhů z USA. Kdyby přede mně někdo postavil krabičku od sirek z BRD a z USA, tak v tomhle případě opravdu, ale opravdu nevím, po které bych sáhl.
Pojmu to trochu punkově - kolo je nevyzkoušené a asi to tak nechám, bude zábava. Na druhou stranu, co se má pokazit, to se pokazí kdykoliv a většinou v nejnevhodnější dobu. Navíc, kdy se pozná, že je kolo vyzkoušené? Po půlhodině, po dvou hodinách ježdění? A když je vyzkoušené, tak se pak nic nepokazí? Výhoda je, že z Prahy k nám na vesnici je to z kopce, protože je to ve směru toku Vltavy a Labe, takže se stačí na začátku pořádně odrazit a pak si užívat cestu dolů z kopce. Tak už se těším!
Vydrží vidlice? Hrozí smrt vyčerpáním? Bude kolo bez problému? A co SPD, kolikrát hodím Capirossiho? Trefím správný směr?
Vítr v zádech a kolbě zdar!
Lajkujte, foloušujte, šérujte na Facebooku anebo na Instagramu. Nic vám tak už neunikne a blog se dostane k více lidem a pro mě to je signál, že se vám to líbí: