Už jsem potřeboval něco přeříznout

Nová trenérka nešuká, trenéra na šukání s námi nikdy moc neužilo. Když, tak pouze sporadicky. A od té doby, co se oženil, vlastně vůbec. Může to být samozřejmě jenom náhoda, ale nabíledni je otázka jestli ženit se má cenu. Každopádně jsem po nějaké době potřeboval notně nutně něco přeříznout. Schválně píši něco a přeříznout, jak málo jsem tušil.
Konečně dorazila. Po tom všem vybírání byla přesně taková jakou jsem si ji vysnil. Já budu její první. Už bylo na čase, abych skoncoval s obdobím bordelu. Zkusil jsem ty dvě dát dohromady, ale nedělalo to dobrotu. Stará na novou příliš tlačila. Zvolil jsem jinou taktiku. Starou prostě přeříznu. Pevně jsem ji chytil, sebe zapřel a svůj nástroj pečlivě přiložil. Delikátně jemnými, přesně definovanými pravidelnými pohyby nahorů a dolů jsem se pustil nedočkavě do díla. Hlavně ať z ní nástroj nesklouzne. Celý napjatý očekáváním jestli to vyjde. Šlo to nad očekávání hladce a rychle. Ke konci aktu jsem přirozeně zpomalil. Čekal jsem, až stará odpadne a nechtěl říznout vedle. Povedlo se. Přeříznutá byla raz dva. Já byl spokojený. Ještě očistit a mám hotovo. Snad jsem tím nic nezkazil a nebudu muset látat něco složitě dohromady, vůbec si nedovedu představit jak by to bylo možné. Doufám, že teď už bude moje stará s tou novou fungovat bez problémů. Skloubit je dohromady bývá nezřídka problém.

No to víte, když se ani po pečlivém měření stará sada nářadí nevejde do nové bedny na klumpy a harampádí na kolo a sada nářadí tlačí na stěny tak, že bedna nejde zavřít, je potřeba radikální řez. Doteď mám krámy na kolo ve vícero krabicích od bot. Už nebudu hledat věci ve špatném hrníčku špatné krabici. Žel bohu uříznutý kus slouží zároveň jako jeden ze dvou zámků, tak snad to nebude vadit. Dvakrát měř a jednou řež, říká se. A víte, co se říká u nás na vesnici? Aby pro samé měření došlo vůbec kdy na řezání!
Držela stará? Jak se osvědčila nová? Je lepší mokrá a bílá z Francie, nebo suchá a růžová z Himálají? A kterého člena Dog eat dog, hudební ikony let devadesátých skateboard-punkové subkultury jsem de-facto zabil?

Vítr v zádech a kolbě zdar!

 

Lajkujte, foloušujte, šérujte na Facebooku anebo na Instagramu. Nic vám tak už neunikne a blog se dostane k více lidem a pro mě to je signál, že se vám to líbí:

https://www.facebook.com/polemrdista

&
https://www.instagram.com/polemrdista

Previous
Previous

Praga Caput Regni neznamená Praha zničená deštěm

Next
Next

Konec šukání s trenérkou