Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Co se povolí, to dotáhni. Co je přetažený to povol.

V pražském showroomu RB to je jako v autosalonu. Nové, nablýskané kolo čeká ve stojanu, radost pohledět. Při přebírání all mountain biku RB Bandit 475 jsem si nechal namontovat mnou donesené sedlo s barevným akcentem vahadla. Je přece jasné, že vypadat dobře na cyklostezce je absolutně prvořadé. Fyzička a technika jízdy jsou až někde hluboko za.

„Sedět se na tom nedá, hlavně, že je oranžový,“ žoviálně glosoval pan Heiník. 
Ba ne, sedlo jsem měl vyzkoušené z předešlého kola. Bohužel hned v travnatých dunách při vysoké pilotáži v drsných Krušných horách prasklo. Není vůbec divu, bylo to totiž úplně normální sedlo. Je jasné, že když má někdo all mountain bike a nebojí se ho použít, tak zkrátka a dobře musí mít all mountain bikové sedlo. Zatím drží. Rovněž jsme konzultovali garanční servis. Když viděl, jak se tvářím, jestli je jako nutné tahat kolo 100 km na garanční prohlídku, tak aniž bych stihl něco říci, předběhl mne:
„A no tak nemusíte, jenom až si všechno sedne, tak co se povol…
Nejnovější příspěvky

Trutnovské stesky - jsem all mountain biker

Hardtail’s not dead, to ano, ale po několika letech na hardtailu červíček začal hlodat, jestli by nebylo na celopéru fajnovější svezení. Výhodou je, že se rozmáhají trailová centra, kde je možno různá kola vyzkoušet. Tak třeba takové trailové centrum Trutnov Trails. Tenkrát víceméně začínalo. Tehdy ještě neměli sofistikovaný web jako dnes, přes který se dá objednat kolo na půjčení. A tak jsem si kolo zarezervoval jenom po telefoně. Domluvil jsem si k němu i nášlapy, přišlo mi zbytečné sundávat z kola svoje vlastní, když je možnost zápůjčky i pedálů. Rozhodli jsme se na poslední chvíli, místo Giantu na mě zbyl lehce starší Autor Patriot AM. Vůbec to nevadilo, Patriota jsem si rád vyzkoušel. Bohužel dohoda s druhými, ještě k tomu po telefonu, má svá specifika.

„Jo, vy jste chtěl espédéčka, tak ty už máme rozpůjčované, máme tu akorát poslední platformy.“

Tuhle zradu jsem vůbec nečekal. Po chvilce nechápavého mlčení jsem říkal: “Já sem mluvil s vámi akorát po telefoně, a takže sem nevim, a …

Tenhle víkend tě přijde pěkně draho

“Jel jsem teď dvěstěsedumdesát kilometrů na kole a nic si nepamatuju” – Petr Sagan bezprostředně v rozhovoru po zisku třetího titulu mistra světa v řadě.

“Byl jsem na kole a nic si nepamatuju” – libovolný člen A-teamu, o B-teamu ani nemluvě.
Jeden jarní víkend jsme naplánovali teamové soustředění. Tam, kde prázdné láhve Becherovky dávají panu prezidentovi dobrou noc. V Lánech. Protože jeden relativně tenkrát čerstvý člen A-teamu, leč starý známý teamových kolegů, nás ubytoval a pohostil u sebe doma. Vyrazili jsme do hospody domluvit taktiku na sobotní etapu. Dorazil kamarád pana domácího, říkejme mu třeba Externista. Pokud bychom si vzájemně padli do oka, občas by vyrazil na teamová soustředění s námi. Rozhodl se, že se začne hýbat a tento víkend měl být jeho startovací. A tak jsme mu chtěli pomoci odstartovat jeho cyklo kariéru dobře míněnými radami. Dorazil s vypůjčeným kolem dcery jeho kamaráda. Neustále a nechápavě si mne měřil od hlavy až k patě a nijak mu nešlo do hlavy, že někdo s…

Rychlebské stesky

Rychlebské hory jsou nádherné samy o sobě. Nějakou náhodou po tom, co jsem byl v Rychlebkách na letní Apaluše, se rovněž Áčko kolektivně usneslo, že podzimní soustředění bude tamtéž. Jelikož jsem měl lokaci dobře oskautovanou, tak jsem rozhodnutí s radostí vehementně podpořil. Kluci z áčka, dychtiví po zlepšení techniky, si domluvili dvoudenní bikerský kurs. Ne, že bych zlepšit techniku nepotřeboval, ale chtěl jsem si zejména vyčistit hlavu, a pak jsem na to neměl úplně kolo. Ostatní rovněž ne, ale nebojí se ničeho. První den jsem ráno jel okolo, když instruktor s kolem v náručí obíhal pumptrack a názorně ukazoval ideální lajnu: „Hele jo, tady najedeš, takhle tu klopenku projedeš“, stihl jsem zaslechnout snad zcela jasnou věc. No dobrá, když je to baví… . Zamávali jsme si a já si dal krásných sedmdesát kilometrů přenádhernou přírodou. Při večeři došlo na sdělování dojmů. Co hůř, došla jedna láhev, i došla druhá láhev, i došla třetí láhev. Došlo na Fernet Z. Okolo čtvrté hodiny ra…

PTSD z manželské etudy - vyléčeno!

Dnes z úplně jiného soudku. Viděl jsem první díl nových manželských etud. Ona jako čerstvě vdaná pani dostala otázku "Proč jste si ho vybrala?" Odpověď, respektive reakce byla "Spíš proč jsem s ním zůstala..." a teprve následovala odpověď. V zemi, kde je hlavním důvodem k rozvodu manželství, kdy v roce 2010 byla rozvodovost 50% a v roce 2018 již jen pouhopouhých 47% je tohle asi docela téma... proč s někým vlastně zůstat. Buď mám syndrom modrého auta (modří už vědí - když si koupíte modré auto, najednou všude vidíte modrá auta), nebo je to opravdu momentálně často diskutované téma na setkáních s přáteli. Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Je fakt, že položená otázka "Proč jste spolu zůstali?" není vyloženě takříkajíc empatická a je zhola netaktické ji nad ránem v mlžně-alkoholovém oparu pokládat. Může rozpoutat až třeskutou debatu. Ze statistik vyplývá, že manželství je u nás vlastně takové předrozvodové řízení.

     Když jsem v krámě vybíral flašk…

Poděkování, aneb všechno jednou končí...

Dlouho jsem přemýšlel, jak poděkovat svým přátelům a čtenářům. V některém článku, jednou, dvěma větami nad / pod čarou?Bylo by to kostrbaté, na sílu,vzájemně by to neladilo. Tedy jsem se rozhodl pro poděkování rovnou formou celého článku. I jako takový mezník, protože všec