Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Poděkování, aneb všechno jednou končí...

Dlouho jsem přemýšlel, jak poděkovat svým přátelům a čtenářům. V některém článku, jednou, dvěma větami nad / pod čarou?Bylo by to kostrbaté, na sílu,vzájemně by to neladilo. Tedy jsem se rozhodl pro poděkování rovnou formou celého článku. I jako takový mezník, protože všec
Nejnovější příspěvky

Pařba v Budapešti

Pojeď do Budapešti, mají tam dobrá vína, říkali. Pojeď letecky, letecká doprava je rychlejší než automobilová, říkali. Mají tam skvělé lázně, říkali. Na hradě mají skvěle osvětlené zdi, říkali. Nic si nezjišťuji, všichni jsou tam již poněkolikáté, mají vše v malíku.
     Letiště Praha. Brána zavírá v 15:15, odlet v 15:55. Na bráně jsme akorát včas. Otevírá se v 15:55. V Budapešti vylézám z letadla jako jeden z posledních. Vylézáme na plochu letiště. Napřed se chci přidat do davu stojícího naproti, čekajícího asi na autobus, co nás odveze. Včas si uvědomuji, že to jsou cestující na odlet zase do Prahy. Jdu s davem. Po letištní ploše. Kolize s proudem lidí hrozí zleva, zprava. Chodby nejsou chodby. Je to jenom střecha, po stranách kovové mříže nebo plachty. Cesta je lemovaná takovými těmi kovovými plůtky, které se dávají na chodníky a silnice, probíhají-li stavební práce. Kupujeme lístky na Budapesti Közlekedési Zártkörűen Működő Részvénytársaság. Jedeme pár zastávek autobusem. Na…

Rušivý element je někdy k užitku a zachraňuje životy

Já, jindy silně teamový, neřku-li A-teamový hráč jsem působil na letošní Apaluše jako rušivý element a rozkližoval morálku v teamu xcéčkařů, ač zcela nevinně. Jak jsem měl nehodu se sedlem, tak jsem prostě musel, jinak to nešlo, nejrychlejší cestou zpět. Radostně se ke mně přidal jeden znavený biker.       Poslední den jsme chtěli pokořit Borůvkovou Horu. Cesty nahoru jsou nevyzpytatelné, každá vede někam jinam a v Rychlebkách se vyznačují tím, že nevedou nahoru ani pozvolna, ani prudce. Jsou to táhlé, dlouhé, jetelné kopce. Deset, dvanáct kilometrů. Já na těhle kopcích po čase vadnu. Ve stoupání jsem si testoval formu, zkoušel jsem pro mě svižné tempo. K tomu přičtěte mne nevyhovujícím traily a hned bylo jasné, že tady formu neprodám, jezdil jsem tedy klidný střed pelotonu. Ale s formou u mne panuje spokojenost, oproti původnímu plánu jsem nakroužil o dost míň, ale tak to prostě bývá. Dá se říci, že tak jako naší žiletkářskou reprezentaci na LOH v Riu de Janeiru v silničním závod…

Bez sedla to nejde ani na trailech, ani na zimní Apaluše a ani vůbec nidky

Z různých důvodů jsem tento rok mnoho nenakolbil. Za to jsem hodně nakupoval zejména oblečení, plány byly. A kdybych náhodou i vyjel, abych dobře vypadal. Koneckonců, o to jde nejvíce. A protože zejména na oblečení padly fondy, odložil jsem nákup nového sedla. Já ho vlastně ani vyloženě nepotřeboval, jenom je už dost sedřené, špička chytala žraloka. To může zapříčinit roztrhnutí kalhot. Vážně, znám jednoho, co se mu to stalo. Ale prostě jsem nákup odložil, mé vysněné sedlo stojí dva a půl tisíce, místo toho jsem si zakoupil za pár éček takzvaně dekadentní píčovinku, jinak též věc pro radost; věc pro vytuňákování vzhledu, která nemá na funkci vliv; machrovnika; hračka; gadget [gedžet] atd. A sice čepičky na ventilky, podle fotek na internetu oranžové. V reálu zlaté. Ale to vůbec nevadí. Na kole používám spokojeně pláště od Continentalu. Ty mají oranžové nápisy, barvy dobře ladí. A navíc vím hned, kde je ventilek. Pláště používám ve verzi Protection, tedy s protipropichem, tedy s oc…

Bezpečnost především: Nepijte během kolby, můžete se i oženit

Přišlo čtyřdenní soustředění s A-teamem kdesi v Rakovníce. Je to vesnice o pár barácích, nemaje snad žádného stálého obyvatele. Náš obvyklý trasér si tak nějak sám zabral místo spolujezdce. Čímž pádem se tak nějak předpokládalo, že bude navigovat. On už tam jezdí řadu let, před tím s jinou partou, náš řidič znal cestu jen zběžně. Cesta by měla trvat třebas něco přes dvě hodiny. A tak se někdo po více jak dvou hodinách zeptal:
„Nejedem už nějak dlouho? Co na to navigátor?“ „Já nenaviguju, sedim vepředu, protože mi bejvá vzadu špatně“, odpověděl k překvapení všech „navigátor“.
     Během cesty bylo dost času probrat co a jak. A-team rozhodl, že královskou etapu dáme hned první den, ať máme to nejhorší za sebou. Mě znovu zlobí koleno. Stará známá písnička - pouze do bolesti… . Proto jsem si na druhý den naordinoval pauzu. První den to vskutku byla slušná etapa - 75 km a 1100 m nastoupáno.      Já si dal druhý den pauzu, na oplátku jsem uvařil bramboračku, ta nebyla jako od maminky, tady…