Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Tenhle víkend tě přijde pěkně draho

“Jel jsem teď dvěstěsedumdesát kilometrů na kole a nic si nepamatuju” – Petr Sagan bezprostředně v rozhovoru po zisku třetího titulu mistra světa v řadě.

“Byl jsem na kole a nic si nepamatuju” – libovolný člen A-teamu, o B-teamu ani nemluvě.
Jeden jarní víkend jsme naplánovali teamové soustředění. Tam, kde prázdné láhve Becherovky dávají panu prezidentovi dobrou noc. V Lánech. Protože jeden relativně tenkrát čerstvý člen A-teamu, leč starý známý teamových kolegů, nás ubytoval a pohostil u sebe doma. Vyrazili jsme do hospody domluvit taktiku na sobotní etapu. Dorazil kamarád pana domácího, říkejme mu třeba Externista. Pokud bychom si vzájemně padli do oka, občas by vyrazil na teamová soustředění s námi. Rozhodl se, že se začne hýbat a tento víkend měl být jeho startovací. A tak jsme mu chtěli pomoci odstartovat jeho cyklo kariéru dobře míněnými radami. Dorazil s vypůjčeným kolem dcery jeho kamaráda. Neustále a nechápavě si mne měřil od hlavy až k patě a nijak mu nešlo do hlavy, že někdo s…
Nejnovější příspěvky

Rychlebské stesky

Rychlebské hory jsou nádherné samy o sobě. Nějakou náhodou po tom, co jsem byl v Rychlebkách na letní Apaluše, se rovněž Áčko kolektivně usneslo, že podzimní soustředění bude tamtéž. Jelikož jsem měl lokaci dobře oskautovanou, tak jsem rozhodnutí s radostí vehementně podpořil. Kluci z áčka, dychtiví po zlepšení techniky, si domluvili dvoudenní bikerský kurs. Ne, že bych zlepšit techniku nepotřeboval, ale chtěl jsem si zejména vyčistit hlavu, a pak jsem na to neměl úplně kolo. Ostatní rovněž ne, ale nebojí se ničeho. První den jsem ráno jel okolo, když instruktor s kolem v náručí obíhal pumptrack a názorně ukazoval ideální lajnu: „Hele jo, tady najedeš, takhle tu klopenku projedeš“, stihl jsem zaslechnout snad zcela jasnou věc. No dobrá, když je to baví… . Zamávali jsme si a já si dal krásných sedmdesát kilometrů přenádhernou přírodou. Při večeři došlo na sdělování dojmů. Co hůř, došla jedna láhev, i došla druhá láhev, i došla třetí láhev. Došlo na Fernet Z. Okolo čtvrté hodiny ra…

PTSD z manželské etudy - vyléčeno!

Dnes z úplně jiného soudku. Viděl jsem první díl nových manželských etud. Ona jako čerstvě vdaná pani dostala otázku "Proč jste si ho vybrala?" Odpověď, respektive reakce byla "Spíš proč jsem s ním zůstala..." a teprve následovala odpověď. V zemi, kde je hlavním důvodem k rozvodu manželství, kdy v roce 2010 byla rozvodovost 50% a v roce 2018 již jen pouhopouhých 47% je tohle asi docela téma... proč s někým vlastně zůstat. Buď mám syndrom modrého auta (modří už vědí - když si koupíte modré auto, najednou všude vidíte modrá auta), nebo je to opravdu momentálně často diskutované téma na setkáních s přáteli. Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Je fakt, že položená otázka "Proč jste spolu zůstali?" není vyloženě takříkajíc empatická a je zhola netaktické ji nad ránem v mlžně-alkoholovém oparu pokládat. Může rozpoutat až třeskutou debatu. Ze statistik vyplývá, že manželství je u nás vlastně takové předrozvodové řízení.

     Když jsem v krámě vybíral flašk…

Poděkování, aneb všechno jednou končí...

Dlouho jsem přemýšlel, jak poděkovat svým přátelům a čtenářům. V některém článku, jednou, dvěma větami nad / pod čarou?Bylo by to kostrbaté, na sílu,vzájemně by to neladilo. Tedy jsem se rozhodl pro poděkování rovnou formou celého článku. I jako takový mezník, protože všec

Pařba v Budapešti

Pojeď do Budapešti, mají tam dobrá vína, říkali. Pojeď letecky, letecká doprava je rychlejší než automobilová, říkali. Mají tam skvělé lázně, říkali. Na hradě mají skvěle osvětlené zdi, říkali. Nic si nezjišťuji, všichni jsou tam již poněkolikáté, mají vše v malíku.
     Letiště Praha. Brána zavírá v 15:15, odlet v 15:55. Na bráně jsme akorát včas. Otevírá se v 15:55. V Budapešti vylézám z letadla jako jeden z posledních. Vylézáme na plochu letiště. Napřed se chci přidat do davu stojícího naproti, čekajícího asi na autobus, co nás odveze. Včas si uvědomuji, že to jsou cestující na odlet zase do Prahy. Jdu s davem. Po letištní ploše. Kolize s proudem lidí hrozí zleva, zprava. Chodby nejsou chodby. Je to jenom střecha, po stranách kovové mříže nebo plachty. Cesta je lemovaná takovými těmi kovovými plůtky, které se dávají na chodníky a silnice, probíhají-li stavební práce. Kupujeme lístky na Budapesti Közlekedési Zártkörűen Működő Részvénytársaság. Jedeme pár zastávek autobusem. Na…

Rušivý element je někdy k užitku a zachraňuje životy

Já, jindy silně teamový, neřku-li A-teamový hráč jsem působil na letošní Apaluše jako rušivý element a rozkližoval morálku v teamu xcéčkařů, ač zcela nevinně. Jak jsem měl nehodu se sedlem, tak jsem prostě musel, jinak to nešlo, nejrychlejší cestou zpět. Radostně se ke mně přidal jeden znavený biker.       Poslední den jsme chtěli pokořit Borůvkovou Horu. Cesty nahoru jsou nevyzpytatelné, každá vede někam jinam a v Rychlebkách se vyznačují tím, že nevedou nahoru ani pozvolna, ani prudce. Jsou to táhlé, dlouhé, jetelné kopce. Deset, dvanáct kilometrů. Já na těhle kopcích po čase vadnu. Ve stoupání jsem si testoval formu, zkoušel jsem pro mě svižné tempo. K tomu přičtěte mne nevyhovujícím traily a hned bylo jasné, že tady formu neprodám, jezdil jsem tedy klidný střed pelotonu. Ale s formou u mne panuje spokojenost, oproti původnímu plánu jsem nakroužil o dost míň, ale tak to prostě bývá. Dá se říci, že tak jako naší žiletkářskou reprezentaci na LOH v Riu de Janeiru v silničním závod…